|
Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak pi.. a ne zlaté prase"!
Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už ji vidím..."
 Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...
mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.
 NÁVŠTĚVNOST
uplynulých 50 dní | Stanislav Beránek
09.05.2007 / 13:18 přečteno: 6309 x
 | Myšlenka vznikla na skolnku minulého roku. Přehoupl se rok nový a já a se svou přítelkyní jsme uskutečnili neskrotnou noční jízdu autovlakem do Tater. Vzhledem k tomu, že přítelkyně je zo Slovenska, tak destinace Nízkých Tater na zimní dovolenou byla celkem jasná.
Zbývalo vyřešit tranzit cca 620 km vzdálených Tater . Když nepočítám D1 , tak prakticky celá cesta vede po okreskách bez dělícího středního pruhu, což není vůbec příjemný pocit z cestování. Proto padlo rozhodnutí, že tranzit provedeme v noci a to Autovlakem českých drah. Prvotní krok jaký musíte podstoupit je koupit si jízdenku. Na tom by nebylo nic těžkého, ale bez informací ohledně Vašeho autíčka si u paní „ U okénka“ ani neškrtnete. Potřebujete znát druh vozu, SPZ, Výšku, šířku, délku, váhu …
Nebo doporučuji než půjdete si stoupnout do fronty na mezinárodní tickety, tak si stáhněte formulář na www.CD.cz .Za 2 perzony tam a zpět v super lůžkovém kupé dáte něco málo přes 2800Kč . Což se naprosto vyplatí, autem s dobrou spotřebou a vyčerpáním všech sil to uděláte za 2400Kč.
Takže jste od pani „ U okénka“ dostali asi čtyřicet listů, které v sobě skrývají spoustu příplatků, zůstatků a poukazů, no snad to bude stačit, řeknete si a mastíte domu.
To pravé vzrušení začíná na Hlavním nádraží.
Z ulice ….. 100m za Bulharem, vše je dobře označeno. Na nakládce musíte být cca 2 hodiny před odjezdem. Tenhle čas vyplníte tím že s panem „ Dráhou“ zašrtáte v drážní budce další formulář potřebný pro převoz auta. Potřebujete malej techničák, a taky osobní doklady.
Rada po zkušenostech zní: umyté auto je naprostý nesmysl, než vyjedete z Prahy, budete mít auto jednu velkou černou kouli !Adrenalin stoupá. Sjeli se všichni „účastníci zájezdu „ a drama může začít. Protože není nikdo, kdo by chtěl s autem jet do 2. patra a pak z něj v Popradu vycouvat. Tak všichni cca 10 aut se rychle řadí před nájezdovou rampu. Kdo dřív ten nemusí do patra. Rampa uprostřed noci působí dosti majestátně. Po rychlém, ale přesném nájezdu na rampu následuje vjetí na přepravní vagon. Poté vám drážní technik upevní kola, no radši jsem to po něm zkontroloval. Zatáhnout ruční a zařadit zpátečku.Zamknout a zkontrolovat všechny otvory a okna, aby jste na konečné nemuseli dlabat sníh z auta . Když je tedy vše OK. Jdete rovnou do vagonu pro posádku, ten je vždy přistaven v okolí a nemusíte se nikam plahočit. Dostanete přidělené kupé, které je maximálně po 3 lůžkách. Kupátka jsou mini, ale stačí málo a dobře se v nich vyspíte. Nesmíte však zapomenout že uprostřed noční cesty na Vás bude ťukat celní policie, jinak vás nikdo nebude rušit a můžete dělat co potřebujete, spát.
V Popradě Vás odpojí od torza vlaku, který pokračuje dále na Východ. Vy zmačkaný jak pomeranč vylezete a nastartujete své autíčko šupky-dupky couvačka z vagonu a jste na hlavní v Popradu. No trochu vám to hlava neveme,že sedíte ve svým autě uprostřed Popradu. No nic. Tak teď už stačí jen dojet do destinace , kde trávíte volné chvilky a jste v klidu. V mém případě to je wild divočina v Nízkých Tatrách. A cesta z popradu tam trvá asi 40 minut a Vysoké Tatry jsou na dohlede asi 20 – 30 min.
Takže přeji hezké chvilky prožité na Slovensku a přeji a šťastnou cestu.
S pozdravem Standa.
Přidat názor (max. 1000 znaků)
Názory k článku
|
|
ÚVODNÍ STRÁNKA
