 | Půlka září, polští přátelé mi ukazují krásy gotického Krakova a jaksi nechápou moje oči neustále upřené k obloze plné kumulostrád. Ještě, že tolik funí uklidňuji se a jakoby mimoděk vysvětluji, že to, co je nad námi je počasí, kterému paraglidista neřekne jinak než "lať"!
Výlet do Czenstochové je zakončen krátkou motlitbou v opravdu přeplněné kapli kde téměř propadám klaustrofobickému záchvatu. Právě se mi podařilo protlačit se ven a s úlevou pročítám sms od mého takříkajíc žáka Páji Fišery: "Musím se ti pochlubit, dnes osumdesát... Zapomínám na roamingové sazby a volám mu, aby se už nedotýtkal gps. Mám velkou radost, Pája lítá teprve rok a půl a po krizovkách u Tomáše Braunera teď sází přelet za přeletem. Je úplně jedno, že si nedobíjí baterky a nuluje gps za letu, hlavě, že si to hrozně užívá a my si to užíváme s ním. Pája je vlastně i důvod proč domlouváme poslední podzimní výlet do Slovinska.
Bohužel těsně před odjezdem Pája ulehnul se zády a tak je tento výlet je bez něho.
26.09. 2006, Kobala. Kája Hubl je tu hlavně proto, aby podpořil svůj tým v Českém poháru a smazal půlbodovou ztrátu na třetí místo v kategorii týmů. Kája startuje první, spolu se svým kamarádem, legendárním Hranickým lítačem Kamilem Soherem a nasazuje tempo kterému nestačím já, ani Kamil. Letím sám. Na Mrzlém Vrchu mně dolétají dva černobílé padáky. Týdu i Lucu poznávám hned a mám radost, že na rozhodnutí tu dnes nebudu sám.
Přeskok na hřeben vedoucí k vrcholu Stol už letíme s Týdou jen sami dva. Taktickým obloukem pouštím Týdu před se sebe a pak už nechávám myšlenky volně plynout...
Pavlína Herberová, to je občanské jméno dívky, které v paraglidingovém podsvětí neřekne nikdo jinak než Týda.
Týda se tu vyskytuje již několik let a není z těch, kterých by jste si nevšimli.
Já osobně se s ní setkal poprvé před třemi lety na Czech Open v Tolminu, kdy po uvítacích procedůrách a letmém pohledu na můj zbrusu nový stan suše konstatovala, že tento model rozhodně není jednoosobový a než jsem se nadechnul k odpovědi, stal jsem se spolubydlícím v plně vytíženém stanu.
Ale teď vážně, v paraglidingu opravdu není moc holčiček které by to s "lítáníčkem" skutečně myslely vážně a dokazovaly to i svým přístupem a dokonce i výkony, nad kterými nejedna legenda pochvalně mručí.
Týdu předchází pověst drsňačky bez mozku která se vrhá do podmínek a situací s jejichž řešením si rozhodně neláme hlavu předem. Skutečnost je však trochu jiná.
Týda je mladá a velmi inteligentní dívka, která to má v hlavě opravdu hodně srovnané. To, jakým způsobem létá (narážím tím na její velmi ostrý projev), není žádné bezmyšlenkovité vrhání se do nebezpečných situací. Je to výsledek mnoha hodin strávených ve vzduchu, mnoha „pohovorů“ s jejími vzory Františkem Pavlouškem a Milanem Masaříkem. Týda podřídila lítání naprosto vše, přerušila studium školy, proložila ho stáží v dnes nejdravější paraglidingové firmě u nás, účastnila se mnoha závodů, výborně si vede v českém poháru a hlavně má moc dobře srovnány zásady svého nejen leteckého života.
Na otázku zdali nesní o závodění ve Světovém poháru mě zchladila: "Ve svěťáku, i kdybych se tam nakrásně dostala třeba na divokou kartu, bych teď dělala opravdu jenom křoví, byla bych na chvostu, lítala v podmínkách které mi nesedí a nic moc by mi to nedávalo. Snažím se teď lítat hlavně českou ligu a dělat svá rozhodnutí v letech do Českého Poháru. Vím přesně co chci a až budu mít pocit, že letět "Svěťák", bude mít pro mne význam, vložím se do toho naplno!
Zatímco se mi honily hlavou tyhle myšlenky, Týda se mi pozvolna vzdalovala. Opět jsme se potkali až na Gemoně, kterou jsme již ale otáčeli společně s Leošem Noskem. Přistání zpět v Tolminu, večerní ohýnek u řeky popíjení červeného, vyprávění neuvěřitelných i uvěřitelných historek, prostě klasika. Radost mi nezkazila ani mrcha gépéeska která mi opět smazala začátek letu a tak jsem byl rád, že jsem alespoň pravidelně "protínal".
Raní koupel v desetistupňové řece Soča osvěžila tělo a začínal další podzimní letový den.
To už je ale jiný příběh s jinou historkou.
Dnes je 4.listopadu, za oknem proletuje sníh, cucám svářák, poslouchám Jethro Tull a smiřuji se tím, že letošní pg sezona je definitivně pryč. Pro mě to moc pěkný a zvláštní rok. Odlítal jsem snad nejmíň hodin za posledních šest sezón, ale přesto byl téměř každý let něčím jiný, vyjímečný a hlavně lítání mě opět začalo bavit.
Zavřete oči, nechte myšlenky volně plynout... a až je znovu otevřete, zjistíte, že kitová sezona právě začíná!
Fotili: Jaroslav "Costa" Immer a Honza "Luca" Michálek.
Další fotky od Luci a Costy najdete zde.
Přidat názor (max. 1000 znaků)
Názory k článku
(05.12.2006/01:13)
Dobrý Manci, to jsem se zasmál, hlavně nad "velmi inteligentní dívka" nad tím se musí zasmát každý kdo Týdu zná... :) A ta fotka s tou prolézačkou ve Slovinsku k tomu fakt sedí :) Na druhou stranu musím říct, že patřím k těm, kteří nad výkony Týdy "pochvalně mručí" :)
Max (29.11.2006/18:09)
Nás ale nezajímá, cos mu nabídla, nás zajímá, co skutečně dostal! - Nebo to snad bylo na dluh??? ;-) (26.11.2006/20:16)
to by vás zajímalo, co jsem mu za to nabídla:)!!! Tůůůůůůdle, nic nepovim. Je to moje zlatíčko a bylo to supráááácký.Doufám, že si to s polu co nejdíve zase zopakujeme.páááá (14.11.2006/09:18)
Kdo se moc ptá, moc se doví!!!
Manci (13.11.2006/17:00)
Mě by to taky moc zajímalo! ;-))) Hanz (10.11.2006/16:35)
To by mě zajímalo co Ti ta čubka dala.......i Ty jeden |
ÚVODNÍ STRÁNKA
Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...
