 | Úvod
Tento článek si nebere na bedra za úkol provádět hlubokou vědeckou analýzu komparativního rozboru drog a paraglidingu, je brán jako zamyšlení nad účinky tohoto sportu, které se při bližším pohledu mohou objevit i v novém světle.
Významů termínu droga je několik. Záleží na hlediscích, které mohou být lékařské, farmakologické, kriminalistické, právní, politicko-společenské a jiné. I když jednotlivá hlediska mohou být vzájemně rozporuplná, jako určitou společnou část zjednodušené definice lze uvést, že drogy způsobují v živém organismu změny tělesné, duševní a emoční; mají tedy psychotropní účinek - tzn. ovlivňují nějakým způsobem vnímání a prožívání okolní reality.
Jinými slovy, jak naznačili před staletími Hipokrates a Galenos, zakladatelé vědecké medicíny, pokud drogou rozumíme látku, která určitým způsobem ovládá naše tělo a mysl, na místo toho aby byla jimi ovládána, a způsobuje změny organické, psychické nebo obojího typu, tak se v tomto případě paragliding rozhodně do definice drogy zařadit může.
V případě dodržování předpisů a zákonů (pilotní, technické průkazy, pojištění, vzdušné prostory apod.) je ovšem na rozdíl od psychotropních látek provozování paraglidingu v každém případě legální.
Účinky na organismus
V menších dávkách - kdy menšími dávkami rozumíme slety, svahování a/nebo kratší pobyty ve vzduchu, které nepřesáhnou 30-40 minut, vyvolá paragliding uvnitř organismu abnormální vylučování adrenalinu, serotoninu a endorfinu - hormonů způsobujících pocity radosti, euforie, uspokojení jakož i silné pocity štěstí a naplnění.
Pocity euforie a vzrušení jsou největší v úvodní fázi (start) z důvodu počátečního vylučování adrenalinu a jsou v průběhu letu postupně nahrazovány intenzivnějšími emocemi, podobnými radosti a dojetí (endorfin a serotonin).
Po přistání se v některých případech navrací pocit euforie doprovázený téměř ve všech případech (snad s výjimkou přistání na nechtěných místech jako např. na stromě, na drátech vysokého napětí, uprostřed moře apod.) silným uspokojením, opět zásluhou endorfinu a serotoninu.
Určité studie prokázaly, že v některých případech podobné účinky přetrvávají i několik hodin po přistání, bez ohledu na přechod hormonální aktivity do normálu (podobné jevy lze pozorovat a s určitostí ověřit každé úterý v pizzerii U Tučňáka, restaurantu U Kašpara či na podobných místech pravidelných společenských para-hospodských setkání po celé republice)
Větší dávky paraglidingu mohou vést k projevům hypoxie a následně dehydratace, tachykardie, pocitům euforie doprovázených dezorientací, závratěmi, ztrátou uvažování a občas dokonce až k tak příjemným pocitům které se dají srovnávat se stavy po požití zvýšeného množství alkoholu. Někdy se mohou dokonce projevit pocity silné zimy a vlhka, což v extrémních případech může vést k promrznutí. Ve všech těchto případech je třeba okamžitě přerušit bohulibý pobyt ve vzduchu, a okamžitě přistát z důvodu oprávněného nebezpečí života.
Nebezpečí zneužití a kontraindikace
Zneužití a nadměrné provozování paraglidingu může být velice nebezpečné, jako je tomu u většiny psychotropních látek. Zneužitím se rozumí nadměrné provozování této činnosti tam, kde se to nedoporučuje např. ve stavu nepřiměřené fyzické či psychické kondice anebo v meteorologických podmínkách, které vybízí k tomu aby tato aktivita nebyla prováděna.
Kromě výše zmíněných nebezpečí jako je hypoxie, dehydratace a další rizika spojená se specifickými patologickými efekty, zde existují také psychosomatická rizika závislosti, návyku a fanatismu, a závislosti fyzické jakož i psychické. Některé studie odhalily mimo jiné přímý vztah mezi „zneužitím“ provozování tohoto sportu a vznikem AIDS - nezaměňovat spojitost s HIV, jedná se o Aviation Induced Divorced Syndrom .
Tolerance a návykovost
Návykovost se projevuje, když si organismus na určitou látku (v našem případě činnost) zvykne a její konzumace se opakuje ve více či méně pravidelných intervalech. V případě paraglidingu je tato návykovost velmi vysoká.
Tolerancí se obecně rozumí snášenlivost, odolnost organismu při delším užívání. V praxi to znamená, že projevy dané látky/činnosti se stálým užíváním/provozováním snižují a uživatel/pilot potřebuje k zážitku stejného pocitu stále více drogy/větších výkonů - delší pobyty ve vzduchu, delší uletěnou vzdálenost (viz např. zahraniční závody v Austrálii, Brazílii, Jižní Africe apod., aby dosáhl stejných účinků jako na začátku. Tato tendence se s přerušením užívání/provozování snižuje. U některých látek dochází k opačnému efektu, když se téhož kýženého účinku dosáhne i aplikováním nižších než počátečních dávek.
V případě paraglidingu se jedná o návykovost exponenciální, projevující se zvyšováním frekvence provozování činnosti, doprovázenou rovněž proporcionální potřebou udržet pravidelné zvyšování dosažených výkonů.
Psychická a fyzická závislost
Vždy je velice obtížné rozlišit poměr fyzické a psychické závislosti k dané substanci (kde se fyzickou závislostí rozumí stav vytvořený po toleranci a odpovídající biologické adaptaci na projevy dané látky/stavu a psychickou závislostí se rozumí psychický podnět vyvolaný pravidelným nebo trvalým přísunem látky/činnosti mající za účel přivodit příjemné vjemy způsobující pocity pohody, radosti a ulehčující pocitům tísnivým.
Jedná se o hlavní faktor zahrnující pravidelné používání drogy: léčením lze odstranit fyzickou závislost, ale často zůstává ta psychická, která znovu posouvá závislou osobu směrem k návykové látce.
Závislost se projevuje konkrétními řadou specifických abstinenčních symptomů (někteří piloti to eliminují středně až dlouhodobými zimními zahraničními pobyty na jižní polokouli), které se definují jako „abstinenční příznaky“ a k nimž dochází po přerušení přísunu dané látky/činnosti (opiáty, alkohol, barbituráty, sedativa, paragliding).
U paraglidingových pilotů, kteří se létání věnují pravidelně, prokázala většina studií zvýšenou návykovost a to zejména psychickou, jež u slabších jedinců může vyvolat opravdovou abstinenční krizi, zpravidla spojenou se závislostí fyzickou. Takováto krize se projevuje obvykle po dvou/třech dnech kdy není možné létat a zejména když si člověk vybere dovolenou, když fouká silný vítr a nelze startovat, je zataženo, poprchá a létá se jen na Bassanu, potažmo je létání vymezeno určitým místem a nemožností přesunu jinam (MČR v PG 2005 "Zasraný deštivý počasí, takový závody fakt nepamatuju!" . V těchto případech se u pilotů mohou začít projevovat více či méně zřejmé stavy nervozity, podrážděnosti, nevrlosti, smutku, nedostatečného soustředění na jinou činnost (třeba rybaření), které mizí jako mávnutím kouzelného proutku v okamžiku příchodu vhodného počasí či situace příznivé k podání další dávky/možnosti uskutečnit uspokojivý let.
U některých jedinců byly rozpoznány fyzické symptomy jako je nervové napětí a žaludeční nevolnost, dokonce nepochopitelné výhružky přechodu na jiné sportovní odvětví (během závodů došlo totiž k případům, kdy vhodné počasí přišlo, přesto však některý pilot hned po startu vyhnil a prokaučoval nejlepší podmínky celého dne pro podání dobrého výkonu).
U slabších jedinců se často stává, že si aplikují „náhradní dávky“. Kolikrát je vidět nafukování padáků na mezích, pětiminutové svahování ve 12-15 metrovém či silnějším větru, aby pak pilot zacouval a povláčel padák po rozbahněném poli, v lepším případě mokré trávě. Anebo zimní svahování protahující se na desítky minut při teplotách kolem 0°C, které by v termické sezóně nemohlo nikoho ani napadnout a to přesto, že tyto „mírnící prostředky“ neaktivují stejné hormony produkované v případě „normálního“ termického letu.
Při praktické nemožnosti provozování paraglidingu, lze zmírnit tyto abstinenční příznaky praktikováním alternativních aktivit. Někteří piloti navštěvují neurotickým způsobem nejrůznější meteorologické či paraglidingové webové stránky i několikrát denně (vhodné jsou zejména www.skylife.cz, účastní se diskusních fór, čtou nejrůznější literaturu spjatou s létáním, anebo v krajním případě dokonce vytváří nejrůznější články na téma paragliding , aktivují tak společenské mechanismy příslušnosti k určitému seskupení osob podobné orientace. Tyto utišující činnosti se nicméně doporučují, i když to samozřejmě neplatí obecně u všech jedinců.
V případě paraglidingu dochází kromě toho na rozdíl od mnoha jiných psychotropních látek k jevu známému pod pojmem „flashback“, kdy bez podání návykové substance (let) pouhá vlastní vzpomínka na dřívější zážitky (lety nedávné) vyvolá u našeho pilotního subjektu vylučování stejných hormonů, které se projevují během letu a zmírní tak nepříznivé účinky vznikající při abstinenci.
Výše popsaná psychická závislost může být mimo jiné ztížena tzv. vyvolanou závislostí tzn. faktem, že někteří piloti - zejména začátečníci nejsou schopni správně vyhodnotit situaci kdy a kam se za provozováním tohoto sportu vydat a jsou závislí na zkušenějším pilotovi nebo skupině pilotů s následnými důsledky společenskými. Stav může být takto ještě ztížen abstinenčním/závislostním fenoménem v případě, kdy příslušná oblíbená osoba z nějakých důvodů chybí, nemůže se výjezdu za létáním účastnit, a k dispozici jsou jen kafralové z jejichž vyprávění po pár minutách člověka (s výjimkou splachovacích individuí) nevyhnutelně bolí hlava nemluvě o zmatcích, které svými pilotními „moudrostmi a zkušenostmi“ v začátečníkovi způsobí. Další společenské dohry může mít adorování vlastního instruktora či instruktorky, rozšířené třeba i na padáčkářskou komunitu mimo jejíž rámec nejsou někteří jedinci někdy schopni paragliding vůbec provozovat. Popis a rozbor těchto důsledků by však vyžadovala pozornost samostatného článku, který není záměrem tohoto traktátu.
Závěr
V rámci obecně přijímaných hodnocení je paragliding droga se všemi důsledky jelikož přináší návykovost, závislost, toleranci, přenášející se do psychického a mnohdy i do fyzického stavu, charakterizovaného změnou chování a popudem přijímat návykovou látku/činnost opakujícím se nebo stálým způsobem za účelem dosažení požadovaných psychických účinků. Výše uvedené charakteristické rysy nelze aplikovat obecně na všechny piloty, stejně tak jako joint bude působit na různé lidi různě. Doufejme, že naši zákonodárci nepřijdou jen tak rychle na účinky paraglidingu a nezakáží jej užívat v množství větším než malém.
Příspěvky k výše popsanému tématu jsou vítány, zejména bych pak ocenil zážitky z vlastní zkušenosti kombinace "klasických" psychotropních látek a paraglidingu.
Přidat názor (max. 1000 znaků)
Názory k článku
(07.08.2006/16:28)
naja.. Hrubáč se vůůbec ale vůůbec nezměnil :))))
K@ (04.01.2006/10:54)
A propos abstinenční příznaky se začínají projevovat :-), alespoň střední dávka je nezbytná - tak v půlce února organizuju výlet za termikou do Normy, Cassina, Val Comina apod., tak pokud se chce někdo přidat, pošlete mi mail. DuH (03.01.2006/15:51)
Pěkně DuHa pěkně :) Rád bych, kromě nepochybné literární kvality díla, vyzvednul i velmi zdrařile vybrané a zpracované doprovodné fotografie a grafiky. Při jejich prohlížení se nemohu zbavit dojmu, že byly vytvořeny "opravdu pod vlivem" :-) S pozdravem "Piš, holoubku piš dál" David N2 (02.01.2006/19:39)
oprava !slzy pravdy! :) (02.01.2006/19:33)
bohuzel při čtení tohoto textu mi stékaly zlzy prvdy po tvářích
ŠAKAL (02.01.2006/10:23)
Vážený pane editore, to mám opravdu nahnáno :-) hrozba ranské klauzury nade mnou visí jako Damoklův meč :-)) Spektrum čtenářské obce je poměrně široké a tak se přirozeně stává, že si autorovi záměry vykládá různě, zřídkakdy tomu tak bývá u editorů. Někteří zdá se, přesně nechápou svou roli a mírně dezinterpretují smysl díla. Ledaže by tomu bylo jinak, tím by se však "naše hra" stala o to zajímavější :-)) DuH (31.12.2005/03:47)
PD by se neurazil :-) Článek je psán lehkým, volným tónem, myslím, že nikoho ani nemůže urazit, je to čtivé a teď v zimě díky za takový článek.
PD (30.12.2005/09:45)
Jelikož Ing. Hrubý má po příspěvku Poletuchy strach (tvrdí že strach nemá) z nepřízně "ranské partičky"(nechápeme proč a co je špatné na lítacích komunitách), měníme jeho link z Glidingfly na Flying...
Redakce (30.12.2005/07:51)
jo, je to stejný návyk jako na sex (29.12.2005/22:20)
Pro Polet: já to tušil :-))) nebuď prosím tak vztahovačný, to jsi tedy rozhodně nepochopil správně, jak píšeš :)) !! A propos - ani jsem v okamžiku odeslání článku netušil, že tam bude právě váš link, byla to "náhoda" poněvadž to poslední volné prolinkování čekalo na "random" náhodný výběr (jako to mohlo padnout ze sekce odkazy třeba na flying.cz a předpokládám, že PD by se na mě taky nezlobil :-) ??) ale zrovna to padlo na tuto partu, kterou v podstatě ani pořádně neznám. Smyslem článku bylo něco úplně jiného. Některé "vsuvky a odbočky" tomu měly dát pouze ODLEHČOVACÍ NÁDECH, jejichž správné pochopení jsem právě u pilotů pro jejich NADHLED očekával!! Pro evtl. další objasnění mi piš na mail. Hezkého Silvestra na Rané i kdekoliv jinde :-) DuH (29.12.2005/21:17)
Polet: osobne bych spis jako adekvatni videl vyklad, ze nekteri jedinci nejsou schopni paragliding vubec provozovat mimo urcitou "adorovanou" padackarskou komunitu. Myslim, ze si to skutecne nemusis brat osobne, nebot skoro kazdy PG pilot provozuje paragliding v urcitem ramci - jezdi na urcite kopce s urcitymi lidmi a malokdy jinak. Ale nejvetsi pravdepodobnost setkani s nekym, kdo nikde jinde nelita, je asi fakt prave na Rane... (29.12.2005/16:10)
polet 29.12.2005 14:53 [číslo příspěvku: 3069]
Dušane Dušane nevim jestli jsem pochopil ten tvuj članek spravně,ale myslim ,že na Rane se nic netočí okolo jednoho člověka podle ktereho se lítá .Vím že tam lítá spousta dobrych lítču na sobě nezávislích .Možná společensky závislích.A pokud se tam najde jeden kafral tak se to vypouští jednim uchem sem druhym tam.Každy at si keca co chce.Vždyt jsme každy jinej ne?A prave proto je tam docela gut parta.
POLET (29.12.2005/12:14)
No jo, jednou se to muselo dostat ven :-) DuH (29.12.2005/11:40)
Je "káva" taky droga? :-) (29.12.2005/11:09)
Teda pane doktore... :-) Stepino (29.12.2005/09:11)
No Dušane, na Tobě ten absťák je vidět. Čím si byl sjetej to na drogu PG nevypadá. To muselo být něco tvrdšího.... JiTi |
ÚVODNÍ STRÁNKA
Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...
