|
Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak pi.. a ne zlaté prase"!
Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už ji vidím..."
 Extra třída pro ty co mají něco v hlavě a vědí, že myšlení bolí...
mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.
 NÁVŠTĚVNOST
uplynulých 50 dní | costa
14.11.2004 / 17:28 přečteno: 5257 x
 | Víte kde bylo v jednu chvíli na jedno místě nejvíc smutných popelářů?
No přeci letos v Avieru na ME ve fotbale. Byl to nepopsatelný pocit stát na stadionu, dívat se jak tisíce Holanďanů v oranžovém smutně odcházejí ze stadionu a z plných plic řvát. Bylo to úžasné, přijít večer do Irské hospody v zapadlém hnízdě co se jmenuje Pria de Mira a nechat se plácat po zádech od Portugalců – co se v té době báli zápasu se Španělskem, Angličanů – kteří měli v tu dobu ještě daleko do zápasu s Chorvaty, Němci – zdecimovanými remizou s Lotyši.
Bylo příjemné vidět vztyčené holandské palce a bylo tak lehké slibovat jim, že Němce samozřejmě porazíme, aby si mohli vybojovat postup do dalších kol. A už jste někdy v hospodě na konci světa zpívali českou hymnu? Já jo a když vy budete mít důvod to někdy udělat neváhejte. Kdyby pro nic jiného, tak za to posílení pocitu národní hrdosti ten výlet stál.
Ovšem do Portugalska má cenu jet i z mnoha jiných důvodů než je fotbal. Největším lákadlem je bezesporu oceán. Pobřeží Portugalska je poseto surfařskými plážemi. Ta naše v Miře nebyla nijak drsná. Vlny maximálně do 1,5 m, úplně ideální pro první pokusy s bodysurfem – to je ta deska jen pod tělo na které se jezdí v leže. Že to je houby zábava? Bylo pár kluků co se na tohle ježdění dívali s despektem, ale pak to zkusili.
Zatímco normální surfing se budeš učit pár týdnů, bodysurf se dá s minimem teorie zvládnout během jednoho odpoledne. Párkrát tě vlna pomele, určitě nebudeš po jednom odpoledni jezdit ve válci , ale určitě se ti podaří nějaká slušná jízda. V každém případě doporučuju nezapomenout doma neoprén – teplota vody silně připomínala Balt. V místě kde jsme byli to mimo petangue a fotbálku byl jediný možný sport.
Největším zpestřením posledních dvou dní byl kite, který jsem sebou vezl. Stabilní vítr, celé odpoledne od moře. Paráda. Během pár let to bude kitesurfařský ráj.
Čím to celé zakončit? Zbývá jen nahodit běžné klišé. Úžasní, milý, pohodový lidé (ale když čekáte po půlnoci tři hodiny na příjezd autobusu a na taxíka v polením slunci hodinu a půl, tak si říkáte, že by konečně mohli hnout zadkem), spousta památek (často v takovém stavu jako je spousta těch našich), skvělá kuchyně (pokud vám při pohledu na polévku z darů moře nejdou mdloby! Na mě tedy ne – byla úžasná).
Přidat názor (max. 1000 znaků)
Názory k článku
|
|
ÚVODNÍ STRÁNKA
